Input:

Druhé pravidlo bezchybné češtiny

11.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

201
Druhé pravidlo bezchybné češtiny

Mgr. Jan Táborský

Studijní cíle

V této lekci se dozvíte o české státní normě věnované formální úpravě dokumentů.

V oblasti pravopisu se podíváme na další pravidla týkající se psaní i/y, tentokrát v koncovkách vybraných podstatných a přídavných jmen. Ve stylistické podkapitole se zamyslíme nad tím, jak si lze osvojit určitý styl, a načrtneme si alespoň hrubé obrysy stylistické typologie textů. Část o formátování se zaměří na písmo. Strategická rada se bude týkat zohledňování adresáta a kontextu při psaní.

Doporučené zdroje (část druhá): ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory

Druhým zcela zásadním zdrojem informací užitečným při jakékoliv soustavnější práci s dokumenty je materiál s nepřitažlivým, ale výstižným názvem Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory (ČSN 01 6910), vydaný Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v červenci roku 2014. Jedná se o aktualizaci normy se stejným číslem a názvem Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory z roku 2007. Oceníte jej zejména ve chvílích, kdy budete mít za úkol nějaký text formálně upravit, např. připravit do tisku. Nedocenitelné jsou uvedené vzory úprav vybraných textů, např. dopisů, e-mailů nebo tabulek.

Pokud vám bude stačit pouze výtisk normy, lze jej pořídit za 588 Kč u smluvních prodejců uvedených na www-stránkách ÚNMZ. Online je tento dokument k dispozici pouze pro registrované uživatele, a to za paušální částku 1000–3500 Kč za rok podle rozsahu přístupu (zahrnuje i přístup k jiným normám).

Ani v tomto případě (podobně jako u Akademické příručky českého jazyka, o níž jsme mluvili minule) se není třeba obávat jakékoliv brzké novelizace normy.

Obr. 6: Titulní list výtisku normy ČSN 01 6910
Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory

A. Pravopis: Psaní i/y

I dnes se budeme věnovat psaní i/y, a to v několika různých typech výskytů.

Vrhněme se rovnou na kontrolu cvičení zadaného na konci minulé lekce.

Řešení cvičení č. 2

Chybně byla napsána slova: *hospici, *táci, architektovi (tento tvar by byl správný v jiném kontextu), Novákovi (tento tvar by byl správný v jiném kontextu). Ve všech těchto případech má být na konci tvrdé y.

Pojďme se nyní podívat na to, co je v kurzech vždy důležitější než správné řešení – tedy na zdůvodnění.

Slovo hospic (mužský rod neživotný) má dvojí správné skloňování: buď podle vzoru stroj, nebo podle vzoru hrad. Z toho plyne, že v daném kontextu je náležitý tvar hospice nebo hospicy. Tvar hospicy přitom působí poměrně nezvykle, protože se zde po hlásce c (o které se na školách učí, že patří mezi hlásky takzvané měkké) píše tvrdé y. (Na tvrdé y po c jsme jinak zvyklí téměř výhradně z původem cizích slov, např. Cyril, acylpyrin, cysta…)

Se slovem tác je to podobné: i zde vítězí psaní podle vzoru hrad před „měkkostí” hlásky c, proto tedy tácy.

Ve slově skici píšeme ovšem obě i měkká, jak to bylo uvedeno ve cvičení. První lze zdůvodnit jen cizím původem, s koncovým i je to složitější. Je zřejmé, že zde se neuplatňuje psaní podle vzoru žena, jak bychom po zkušenosti s tácy (podle hrady) snad čekali, ale právě „měkkostní” charakter hlásky c. Gramatiky to řeší zavedením měkkého podvzoru ve znění právě skica (bez skici), popř. gejša (bez gejši).

Nabízí se samozřejmě otázka, proč je analogický jev (konflikt mezi koncovkovým a „měkkostním” principem) řešen jinak u podstatných jmen mužských a ženských. Odpověď dává smysl: podstatných jmen mužského rodu zakončených na c je jen několik (např. punc, kibuc, hic…), zatímco jmen rodu ženského na -ca je jednak více, jednak se k nim přidávají slova na -ja (např. sója), -ša (např. rikša), -ča (např. dača) aj., takže bez zavedení zmíněného podvzoru by byla kromě c prolomena „měkkost” ještě u celé řady dalších hlásek.

Vraťme se ale k zatím nezdůvodněnému tvrdému y ve slovu architektovy: u tohoto tvaru přídavného jména architektův se řídíme rodem následujícího podstatného jména (ta) skica (architektovi kolegové by tedy bylo s měkkým i).

Správně bylo napsáno Klári. Přestože r počítáme mezi hlásky tvrdé, měkké i jako specifická koncovka pro tvoření domáckých oslovení má přednost. Přípustný je zde ovšem i tvar Kláry.

Tvar Novákovy (zde ve čtvrtém pádu, tedy koho/co) bude mít také tvrdé y, jde o zvláštní skloňovací typ .

Zbývá správně napsané slovo náměstkovi, skloňované pravidelně podle vzoru pán, tedy ve třetím pádě s koncovkou -ovi.

Co se týče problematiky psaní tvrdého y po c v českých slovech, jsou zajímavé ještě dva momenty.

  1. Výjimečné tvrdé y se objevuje i u některých přídavných jmen. Patří mezi ně např. bezkopcý (terén) nebo bezpalcý (bezpalcá opice). Pravděpodobnost, že byste na ně ale narazili, je opravdu nízká.
  2. Kromě ženského rodu je „měkký” podvzor zaveden také u jmen mužských životných. Jedná se o slovo paňáca (v rámci vzoru