Input:

Šesté pravidlo bezchybné češtině

15.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

601
Šesté pravidlo bezchybné češtině

Mgr. Jan Táborský

Studijní cíle

Dnes si řekneme to nejdůležitější z oblasti psaní zkratek a značek. Z hlediska stylu textu se budeme věnovat číslovkám a číslicím. Pak přijdou na řadu nevhodné výrazy na koncích řádků a nakonec něco málo o využívání nejrůznějších šablon a klišé.

A. Pravopis: Zkratky a značky

Těžko si představit firemní dokument bez zkratek a značek. A těžké je upřímně řečeno i najít takový dokument, ve kterém by se v některé ze zkratek nebo značek nějak nechybovalo. Celá tato oblast je z pravopisného hlediska velmi vydatná. Pusťme se do opravy cvičení zadaného na konci minulé lekce:

Řešení cvičení č. 8

Ve cvičení bylo šest chyb. Šlo o tyto případy: *s.r.o., Dr., CSc., *a pod., *30timinutovou, 50% (výrazy neoznačené hvězdičkou mohou být v určitých kontextech správné).

Podívejme se nyní opět na jednotlivé případy podrobněji, nejdříve na ty chybné a poté i na všechny ostatní.

Zkratka s. r. o. V užití této zkratky byly v našem cvičení hned dvě pravopisné chyby. Prvním prohřeškem je vynechání mezer, které by měly být za tečkami. (Někteří pisatelé přitom na psaní mezer rezignují vědomě, a to se zdůvodněním, že psaní s náležitými mezerami je méně estetické a navíc s sebou nese větší riziko, že bude zkratka nepatřičně rozdělena na konci řádku.)

Druhou chybou je vynechání čárky oddělující tuto zkratku (jež je ze skladebného hlediska takzvaným přístavkem) od názvu firmy. (V případě pokračování věty by přibyla ještě jedna čárka za zkratku: Firma Energo, s. r. o., zvýšila zisk.) Problém tkví někdy ovšem v tom, že tyto čárky jsou v některých případech vynechávány záměrně, a to s odkazem na zápis firmy v obchodním rejstříku. Internetová jazyková příručka k tomu říká: „Je-li však daná společnost v obchodním rejstříku zapsána chybně (např. Alfa a. s.), pak se v praxi zpravidla vyžaduje, aby byl chybný zápis dodržen v dokumentech, které jsou nějak administrativně či právně závazné.” Tato skutečnost je z hlediska celkového vyznění textu velmi nepříjemná, protože v jediném dokumentu se vedle sebe mohou ocitnout názvy firem, v nichž je stejný jev vyřešen dvěma různými způsoby. Na závěr poznamenejme, že analogické výklady by se mohly týkat také zkratek a. s., o. p. s., v. v. i. aj.

Titul Dr., dr. Označení doktor je dnes v prvé řadě slovem obecného významu, nejde o titul, který by bylo možné získat v této podobě studiem na vysoké škole (to jsou jiné, specifičtější „doktorské” tituly, např. MUDr., JUDr., PhDr.). Základní je proto psaní této zkratky s počátečním malým písmenem. Musíme být ovšem obezřetní: jednak za první republiky, jednak v krátkém období v devadesátých letech dvacátého století šlo o standardní titul a v takových případech bychom museli psát Dr. s písmenem velkým.

Titul CSc. Jde o zkratku titulu kandidát věd, který se u nás uděloval v druhé polovině dvacátého století, a to do doby, než byl nahrazen dnešním titulem Ph.D. Stejně jako jiné tituly za jménem jde z hlediska naší gramatiky o přístavek (mimochodem stejně jako s. r. o.), a proto jej oddělujeme z obou stran čárkami: PhDr. Jan Novák, CSc., bohužel nepřijede.

Za zmínku stojí, že zmíněný titul Ph.D. přinesl do našeho systému titulů hned dvojitou novinku. Zaprvé jako jediný obsahuje tečku uvnitř, zadruhé se za touto tečkou nedělá výjimečně mezera. Nezvykle může na někoho působit i většinou užívaná anglická výslovnost [pí ejč dý].

Co se týče pořadí titulů, neexistují žádná pevná pravidla. Obvykle jsou blíže jménu ty tituly, které získal jejich nositel dříve, z čehož plyne, že zleva bývá titul nejvyšší (např. prof. PhDr. Novák, Ph.D.). Tituly před jménem se neoddělují čárkami, tituly za jménem ano (kromě čárek před a za nimi). Pokud má někdo dva stejné tituly z různých škol, může je uvádět oba, a to se spojkou et nebo & (Mgr. et Mgr. Havlíček, PhDr. & PhDr. Smetana). To, zda a v jaké míře titulů při oslovování užívat, se má řídit vůlí jejich nositele, projevenou např. tím, zda tituly sám užívá (při oslovování se ovšem neužívá nižších titulů, např. bakalář).

Apod. Tato všeobecně známá zkratka nahrazuje slova a podobně. Dnes ji (na rozdíl od dřívějších dob) píšeme výlučně dohromady. Druhou chybou při jejím užití v našem cvičení jsou dvě tečky, jedna jakoby za zkratkou a druhá ukončující větu. Tečky se takto nikdy nehromadí, jediná koncová tečka plní pak obě funkce. (Dvě tečky bezprostředně za sebou nejsou v češtině správné v žádném kontextu.)

Typ